Úterý, 27 září, 2022
- Komerční sdělení -aktuálně

Týden ve světové ekonomice: Umíráček pro záporné úroky a britská daň na energetické firmy

Prezidentka ECB naznačila, že po osmi letech přichází konec záporných úroků. Velká Británie zavede pro inflaci extra daň na zisk energetických firem a první správce ESG fondů dostal pokutu za zavádění. Přečtěte si výběr nejzajímavějších zpráv ze světa byznysu a financí.
ECB plánuje ukončit záporné úroky
Ohledně budoucnosti úroků v eurozóně panovala poslední měsíce nejistota. Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardová v oficiálním blogu vnesla do tohoto tématu poněkud světla. Úroky by chtěla poprvé zvýšit na zasedání Rady guvernérů už v červenci.

Začátkem téhož měsíce by totiž měl skončit program vykupování dluhopisů, což otevírá prostor dalším krokům proti inflaci. Stejný krok by zopakovali na zářijovém zasedání. V obou případech mluví Lagardová o standardním zvýšení o 0,25%.

Úrok na vklady komerčních bank, který je momentálně na úrovni -0,5%, by se tak dostal ze záporného pásma v září. Pokud se předpověď naplní, skončí osmiletá éra negativních úroků. Centrální banka naposledy zdražila půjčky v roce 2011.

Oznámení dosáhlo dvou efektů. Prvním je jasný nástin blízkých kroků ECB. Říkalo se totiž, že část Rady guvernérů podporuje nárazové zvýšení úroků o 0,5%, což strašilo firmy a akciové trhy. Druhým efektem je mírné posílení eura.

Jeho hodnota je nízká pro vyšší úroky v USA či Británii, což nafukuje cenovky dováženého zboží a zhoršuje inflaci. Toto manko však úplně nesmažeme, i kdyby se Lagardova slova naplnila. Těšit to může například investory do amerických aktiv, kterým slabé euro snižuje ztráty.

Za velkou louži mezitím zveřejnili zápis ze zasedání Fedu, který také uklidnil trhy. Odhalila totiž, že centrální banka je ochotna později přes rok polevit růst úroků, pokud by to příliš dusilo firmy. Americké i evropské akcie tak mají za sebou příznivý týden.

Británie speciálně zdaní energetické firmy
Velká Británie zavede 25procentní daň ze zisku energetických firem. Do státní kasy by měla přinést 5 miliard liber (5,89 miliardy eur). Vláda je chce použít na příspěvky ve výši 650 liber pro nejchudší britské domácnosti, které ostře zasáhla inflace.

Daň má platnost do roku 2025, dokud do té doby nepadnou ceny energií na normálnější hodnoty. Odůvodňují ji tím, že energetické firmy se na inflaci neférově nabalí. Rostoucí ceny energií lze připsat zejména Putinovi, Shellu či BP si za to tedy zvýšený příjem nezaslouží.

Kritici daně se soustředí na dva nedostatky. Prvním je udržitelnost veřejných financí. Dosud byla ohlášena inflační pomoc až za 37 miliard, daň ji o samotě nezaplatí. Nízký ekonomický růst, slabý příjem z jiných daní a stoupající úroky na státním dluhu vytvářejí otazníky nad schopností splácet.

Druhou obavou je snížení investic, což by mohlo občanům vrátit ekonomický úder o pár let. BP například plánuje investovat miliardy do britské energetické nezávislosti a výzkumu snižování emisí ze svých operací.

Pokud daň příští roky oseká ziskovost těchto projektů, akcionáři budou tlačit, aby se peníze použily jinde. Příští Britové by tak přišli o zaměstnanost a připláceli si za dovážené energie.

Oponenti však argumentují, že zvýšený zisk z prvního čtvrtletí byl zatím namísto investic použit spíše na zpětné vykupování akcií (způsob odměny akcionářů).

První ESG fondy vynesly pokutu za zavádění
ESG investování narostla poslední roky popularita. V angličtině zkratka znamená Environmental, Social, and Governance, jedná se tedy o fondy skládající se z investic do firem, které dodržují environmentální a lidskoprávní standardy. Ty vyhodnocuje samotný správce investice.

Vzniká tak prostor zavádět. Na jedné straně znamená nálepka ESG příliv větších peněz od investorů. Na druhé straně je vyhodnocování firem operujících po celém světě nákladné. Pro správce je tak nejlepší označit svůj fond jako ESG, aniž by investice hluboce prověřovaly.

Něco podobného udělal správce Mellon patřící pod Bank of New York. Od americké Komise pro cenné papíry (SEC) si vysloužil pokutu ve výši 1,5 milionu dolarů. O části svých fondů totiž v marketingu uváděl, že berou v úvahu ESG rizika.

SEC zjistil, že ke mnoha firmám, které byly ve fondech obsaženy, nevypracoval ani hodnotící zprávu. V marketingu tak vědomě lhal. Ani tento krok však pravděpodobně nevykoření ESG lži. Ode dneška si správci zkrátka dají pozor, aby o existenci posudků přímo nelhali.

Stále je však mohou manipulovat, aby vycházeli ve prospěch jimi preferovaných firem. Kritéra jsou totiž extrémně subjektivní – zaslouží si vyšší hodnocení firma na elektrická auta, která využívá dětskou práci, nebo ropný gigant, který obsadil do managementu mnoho žen?

Další články autor

Comments

spot_img

Nejnovější články