Úterý, 27 září, 2022
- Komerční sdělení -aktuálně

Euro už není tak silná měna. V těžkých časech nám nyní stabilitu nepřináší

Od začátku loňského roku euro oslabilo vůči americkému dolaru o zhruba 16 procent.
Když vypukla finanční krize v roce 2008, Slovensko a celá eurozóna navzdory těžkým časům zvládaly tehdejší napjatou situaci mnohem lépe než země, které neměly společnou evropskou měnu.

Jejich měny totiž výrazně oslabily a inflace byla na vyšších úrovních. To měla být ukázka, jaká je euro stabilní měna, která přináší jistotu.

Nejnovější události však ukazují, že ani evropská společná měna nemusí být úplnou zárukou stability. Příkladem jsou pobaltské státy, které aktuálně zažívají největší zdražování v rámci celé Evropské unie. A neochránilo je v tom ani euro, které tyto země před pár lety zavedly.

Současná míra inflace v Estonsku, Litvě a Lotyšsku dosahuje vyšší úrovně než například v Maďarsku, Česku či Polsku.

„Euro funkci stability dokáže zajistit během dobrého ekonomického počasí, jakmile však heterogenní ekonomiku eurozóny zasáhne nějaký šok, tak stejně tak se to heterogenně přepíše do reálného hospodářství i do inflace,“ říká hlavní ekonom investiční skupiny DRFG Martin Slaný.

Více faktorů
Důvody současné vysoké inflace v eurozóně se liší. Neovlivňují ji jen nákladové, ale i poptávkové faktory, způsobené fiskální politikou jednotlivých států v covidových časech.

Podle Slaného se Evropská centrální banka (ECB) momentálně nachází ve dvojité pasti. Na jedné straně je až nereálné stanovit jednu základní úrokovou sazbu pro takové rozdílné ekonomiky v rámci eurozóny. Na druhé straně nezbytné zvýšení úroků, které by potlačilo inflaci, nemůže ECB tak jednoduše aplikovat, protože několik nadměrně zadlužených zemí by nedokázalo splácet své závazky.

Na výrazné rozdíly mezi jednotlivými členskými zeměmi eurozóny poukazuje i analytik společnosti XTB Tomáš Vranka. Měnová unie není jednolitý celek a skládá se z mnoha států, které mají rozdílnou demografii, strukturu ekonomiky, strukturu energetických zdrojů a podobně.

Závislost na Rusku
Právě velká závislost na dodávkách ruských energetických surovin je jedním z důvodů, proč pobaltské země, které zavedly nedávno euro, zažívají výrazné zdražování.

„Litva před dekádou vyřadila své jaderné elektrárny a zhruba 75 % energie dováží, velkou část z nich z Ruska. Takže její růst cen na trzích činí značné problémy a přepisuje se do výrazného růstu inflace. Lotyšsko je zase na Rusko odkázáno u plynu, čili princip je podobný,“ vysvětluje Vranka.

Jak dále říká Slaný, politici či obyčejní lidé by se neměli spoléhat, že společná evropská měna dokáže zajistit finanční stabilitu v rámci globální ekonomiky.

„Při vnějších ekonomických šocích euro nepřináší stabilitu. Umí ji jen překrýt prostřednictvím méně či více viditelných fiskálních transferů a přerozdělováním ve společné měnové unii. Zbývá jen jediná otázka, jak velké náklady a jak dlouho budou země, které to platí, například Německo, ochotny tuto politiku akceptovat,“ dodává Slaný.

Nestabilitu eura odráží v současnosti i jeho slabost na měnových trzích. Vůči dolaru totiž během roku výrazně oslabilo. Od začátku loňska se společná evropská měna propadla o přibližně 16 procent na úroveň téměř 1,350 EUR/USD. Tam byla naposledy koncem roku 2016.

Dolar je atraktivnější
Podle Vranku však euro nemůžeme zcela odepisovat a jistou stabilitu si stále zachovává.

„Podíváme-li se na nějaký dlouhodobý vývoj, měnové páry prostě oscilují, některé roky se lépe daří jedné měně, některé roky měně druhé. Za poslední rok euro oslabilo. Podobné to bylo iv roce 2008, kdy byly pohyby na tomto měnovém páru také velmi výrazné. Současná situace je způsobena tím, že události prostě více přejí dolaru než celku,“ přibližuje Vranka.

Dolar je obecně považován za takzvaný bezpečný přístav, do kterého se přelévají peníze během těžkých časů. Americké měně ale přeje i to, že v USA zvyšují úrokové sazby, což je pro domácí měnu vždy pozitivní.

Další články autor

Comments

spot_img

Nejnovější články